Základní umělecká školaVítězslavy KaprálovéPalackého 70, 612 00 Brno
 

Vítězslava Kaprálová

Narodila se v hudební rodině. Otec Václav Kaprál byl majitel hudební školy a brněnský hudební skladatel. Její matka, Vítězslava Kaprálová, roz. Uhlířová, byla aprobovaná učitelka zpěvu. Velký talent Kaprálové se projevil už v dětství. V devíti letech napsala svou první skladbu V říši bájí.

V roce 1930 začala studovat na brněnské konzervatoři skladbu u Viléma Petrželky a dirigování u Zdeňka Chalabaly. Konzervatoř absolvovala v červnu 1935 Klavírním koncertem d moll, který vzbudil značný ohlas již tím, že Kaprálová svou skladbu na absolventském koncertě také sama dirigovala. Pokračovala studiem na mistrovské škole pražské konzervatoře (profesoři Vítězslav Novák a Václav Talich). Díky státnímu stipendiu odjela studovat v roce 1937 na École Normale de Musique do Paříže, kde se zapsala do třídy dirigenta Charlese Muncha. Soukromě pak ještě studovala skladbu u Bohuslava Martinů. Po provedení svého nejznámějšího orchestrálního díla Vojenské symfoniety na mezinárodním festivalu nové hudby v Londýně v červnu 1938 a ukončení prvního roku studia odjela na několik měsíců zpět do Brna. Tehdy ovšem nemohla tušit, že to bude její poslední návštěva domova a že jí byly odměřeny již jen dva roky života, který se ukončí v exilu ve Francii.

Do Paříže se vrátila v lednu 1939. Ve francouzské metropoli se Kaprálová pohybovala v prostředí české umělecké kolonie a zde také poznala svého budoucího muže Jiřího Muchu, syna malíře Alfonse Muchy. Jejich svatba se konala 23. dubna 1940. Jiří Mucha jejich soužití věnoval knihu Podivné lásky (1988).

V době, kdy již Paříž byla ohrožována německými vojsky, lékaři diagnostikovali u Kaprálové tehdy nevyléčitelnou miliární (rozptýlenou) tuberkulózu, na kterou mladá skladatelka 16. června 1940, po operaci v jihofrancouzském Montpellier, kam byla evakuována svým manželem, v pětadvaceti letech zemřela.

I přes krátký čas, který byl Kaprálové vyměřen, stačila složit na více než čtyři desítky mimořádně hodnotných skladeb ( klavírní, komorní, orchestrální, vokální). Už za skladatelčina života byla její hudba vysoce oceňována (obdržela například Smetanovu cenu pro rok 1938 a v roce 1939 cenu Svatoboru). Většina skladeb Kaprálové byla vydána tiskem, některé již za jejího života. V současné době mezi její vydavatele patří zvláště vydavatelství Amos Editio, Vydavatelství a nakladatelství Českého rozhlasu a Editio Bärenreiter.[1]

Dodnes patří k nejhranějším českým skladatelkám. V Brně je po ní pojmenována ulice v Černovicích a Základní umělecká škola na Palackého ulici v Králově Poli.[2] Od roku 2001 nosí její jméno i smyčcové kvarteto.[3] O skladatelčin hudební odkaz od roku 1998 pečuje kanadská hudební společnost The Kapralova Society se sídlem v Torontu.[4] Společnost dosud umožnila vydání čtyř profilových a dalších CD s hudbou skladatelky a převážnou část jejích děl tiskem, podporuje provedení skladatelčina díla ve světových premiérách, k nimž nezřídka dává podnět, a vydává webové stránky a odborné periodikum.

ZDROJ: WIKIPEDIE / http://cs.wikipedia.org/
Oficiální stránky: http://www.kapralova.org/
Zajímavé odkazy: http://www.kapralova.org/QUARTET.htm

ZUŠ  - Vítězslavy Kaprálové © 2012